Jsem hloupá a naštvaná

29. září 2011 v 20:04 | Cooky |  Já píšu
Jak se říká tomu, kdy si dívka uvědomí, že ten pako je prostě jen sobecký imbecil? Že by ztráta iluzí? Konec naděje? Tak dost, nebudu se citově upínat na někoho, kdo se chová jako bezcitné prase. Chci se vrátit zpět do podoby kamenné Gabrielly a držet si od sebe všechny pěkně daleko. Co to plácám? Někde tam hluboko....hodně hluboko....uvnitř jsem hloupá naivka a citlivka, co stále bude doufat.
V doufání, že se konečně objeví u těch dveří jsem si oloupala lak na třech nehtech. Jistě, samozřejmě, že tam nebil. Já to věděla. No co, taneční mě bavilo i bez něj. Stejně by si neustále upravoval své dokonale havraní vlasy jako nějaký metrouš a vedle něho bych vypadala jako pytel odpadků. Ano, až tak pěkný je. Aslespoň v mých očích, co si nechtějí sundat růžové brýle. Ach, hloupé oči...hloupé a slepé.
Pořád na něj čekám a čekám....ale já už čekat nechci. Dospěla jsem k názoru, že mi za to vážně nestojí. Už jednou mě zranil a já blázen do toho chci jít zas a znova? Tomu se říká ženská demence, milé zlaté. My ženy/dívky neustále doufáme v to, že se třeba změní. Jenže dovolte mi něco říct - lidé se nemění, zvláště ne muži.
Když on se tak bojí. Nikdy nedokázal mít normální vztah. Stejně jednou dojde na má slova a vyklube se z něj homosexuál. Ale kdo říká, že bych s ním chtěla mít vztah? A pokud ano, proč takového rázu, jaký se očekává? Je přece mnoho druhů vztahů a já bych se spokojila s čiště jedním druhem závazku.
Tak a tady je poznat, jak moc hloupá jsem. Píšu tolik řádků o někom, koho chci pustit z hlavy. Aha, tak to asi vážně chci, když bych o něm dokázala psát ještě nejméně dalších padesát řádků.

A teď malá poznámka k dnešním tanečním: Neodpustím si poznámku, že jsem nesmírně naštvaná, že tam nepřišel. Ale pojďme se posunout a hodit to za hlavu alepsoň v tomto nicotném článku. Ano, taneční jsem si užila, vážně mě to baví. Co mi ale vadí je, jaké je mi u toho hrozné horko. Připadám si neskutečně trapná, když mi na tváři vyskáče pot. Je to nechutné a odporné. U mě. U ostatních mi to třeba vůbec nevadí. Ale já měla vždy docelá drsná měřítka sama k sobě.
Jeden kluk mě požádal o číslo. Pozor, neptal se na facebook - jak pozoruhodné. Číslo jsem mu dala, ale ať nic chlapec nečeká, maximálně zklamání. Mě se nikdo nelíbí na zavolání. Nejdříve musím osobu poznat. Jsem rozbitá. Každá slečna v mém věku vidí jednou kluka a už je poblázněná. Mě to trvá krapet déle, o dost déle....

Brrr....cítím se sama, jak nechutně hořký pocit.

Mějte se jak chcete, protože mě je to vážně jedno.
Ahoj
Vaše zahořklá Gabriella
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ♥Bubble♥ ♥Bubble♥ | Web | 29. září 2011 v 21:06 | Reagovat

Tak toho kluka ti nezávidím. Já takovéto problémy ještě nemám a netěším se až začnou, ale to asi bude za dlouho:D
Taneční sis vážně užila a u toho pocení jsme na tom stejně. takže tě chápu, mě to také nevadí u jiných, ale u sebe ano a také se mi to zdá nechutné, al s ti nic nenaděláme.

2 Denisska Denisska | 1. října 2011 v 21:50 | Reagovat

No promiň, ale nebyl s měkkým "i"? Možná by sis ten pravopis měla alespoň trochu hlídat.. 8-O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
|Při přistihnutí kopírování či přivlastňování mých textů či fotek budeš náhlášen adminovi blog.cz | Děkuji ti za návštěvu blogu |