Duben 2012

My room ideas

24. dubna 2012 v 15:13 | Cooky |  Já píšu
Asi nejsem jediná, kdo není spokojá se svým pokojem. Ano, mám tu spoustu věcí, které bych velmi ráda změnila, ale všechno bohužel nejde hned a vylepšovat se musí postupně.

KOBEREC
V mém pokoji mám béžový, dosti starý, koberec. Už není co býval, z béžového se pomale stává šedý a jeho vlákna jsou dosti zašlapaná, proto není ani trochu jemný, či dokonce měkký. Dala bych ho pryč, ALE. Jsem bohužel vlastníkem opravdu ošklivého lina. Je bílé s jakýmisi podivnými květinovými vzory. Nové lino si pořídit doopravdy nemohu. Jako jedinou alternativu vidím v tom, že koberec opravdu poletí pryč a ošklivé lino zůstane, ale pořídím si menší růžový koberec kruhovitého tvaru a položím ho do největšího prostoru v pokoji. Potom snad odpoutá pozornost od toho příšerného lina.

ZDI
Barvu na zdech jsem si sama nevybrala. Vybrala ji moje sestra, ještě v době, kdy jsme měly společný pokoj. Hlavní slovo měla samozřejmě ona, takže můj návrh, že by tu mohla být růžová, byl automaticky zavrhnut. Takže se rozhodlo pro modrou a to se ke mě a k mému pokoji prostě nehodí. V blízkém budoucnu se tu proto objeví tmavší fialová. Už se těším.
Taky bych ráda zdi ozdobila nálepkami na zeď.



KOSMETICKÝ KOUTEK
Můj bílý stůl opravdu nevyužívám ke psaní úloh, ale jako kosmetický stolek. Mám na něm velké zrcadlo a pak ještě jedno menší. Je tu stojan na šperky a ve dvouch kelímcích mám své štětce na make up. Svůj make up mám uložený v hnědém plastovém stojanu, který má tři poličky a je hned vedle stolu. Ten zruším, nejspíš už tento pátek (konečně) a koupím si malou dřevěnou komodu, která mi bude stát na stole. Byla bych ráda, kdyby na stole bylo minimálně věcí, téměř nic, jen zrcadlo a štětce. Zbytek bych ráda dala do již zmiňované komody a do poliček stolu, kde mám zatím staré harampádí.

ZÁVĚSY A ZÁCLONY
Závěsy by se mi líbily světle fialové a záclony růžové a to všechno až na zem, nikoliv do výše oken.

OBRAZY
Zatím mám v pokoji dva obrazy, kde mám zarámovaného mého kdysi nejoblíbenějšího zpěváka. Říkám "kdysi", už jen proto musí pryč. Nahradily by ho asi nějaké koláže nebo si nechám vytisknout nějakou pěknou fotku.
Nad kosmetickým stolkem mám nástěnku. Ta půjde pryč 100% a už se tam ani náhodou nevrátí.

Otázka je....má to všechno vůbec cenu, když se za dva roky stěhuji?

Nude nails

21. dubna 2012 v 20:35 | Cooky |  Kosmetika


Kdo si také zamiloval nude barvu na nehtech? :)

Rozšiřování obzorů

19. dubna 2012 v 18:37 | Cooky |  Já píšu
Dobrý podvečer všem,

včera mě můj přítel přivedl na pár zajímavých myšlenek, které mě začly vrtat hlavou. Píšu, píšu ráda a píšu, když to jde a když mám nápad. Už dlouho vím, že tohle je něco, čemu se chci profesně věnovat. Je mi 17 let a jsem ve druhém ročníku střední školy (která je tedy samozřejmě na nic, ale k tomu se již vyjadřovat nehodlám, protože jsem na svůj výběr SŠ, tady na blogu, nadávala již nespočetněkrát). Chci tedy říct, že by nebylo dobré začít s tím opravdu něco dělat. Tak například se minimálně začít více učit. Od prvního ročníku jsem průměrnou studentkou, vím o tom, že bych jí být nemusela, kdybych seděla nad učením denně několik hodin, ale já jsem příliš velký lenoch, což je jedna z mých nejhorších vlastností. Příští rok by se něco takového tedy mělo změnit a měla bych začít trochu líp a to už jen proto, abych měla větší šance na přijetí na vysokou školu, o které jsem úderem včerejška začala přemýšlet. Vlastně se mi celkem líbí myšlenka, že bych nemusela skončit někde v nějakém obchoďáku ( hůře jako uklízečka,...však víme, jak je to teď s těmi pracovními místy), ale že bych mohla skončit například jako redaktorka nějakého webového portálu, či v jiném profesním zaměstnání týkajících se médií.

Nejsem ale jen lenoch, jak jsem se už zmiňovala, mám i jednu skvělou vlastnost - když se pro něco nadchnu, tak jdu do toho a v 90% dosáhnu toho, čeho chci. Co teď chci je, probojovat se ke psaní článků na zatím nejmenovaný server, kde bych získávala další zkušenosti. Zatím se věnuji převážně psaní o kosmetice, protože to je něco, co miluji a co mě naplňuje. Měla bych ale dělat i něco jiného, rozšířit si obzory, psát o tématech, která mi třeba nejsou až tak blízká, dělat něco, co mě možná nebude tak bavit (to tvrdil můj milý a má pravdu).

Dalším krokem je určitě školní časopis, do kterého se musím příští rok prostě donutit. Letos jsem se na to pěkně vykašlala, bála jsem se toho, že budu muset lítat a zjišťovat informace o novinkách na naší škole. Teď si ale uvědomuji, že psát pro školní časopis je minimální základ a něco, co bych v životopise měla určitě mít napsané, pokud se chci něčemu takovému opravdu věnovat. A není to jen o životopise, získám určitě i nějaké zkušenosti (a možná taky ne, no co).
Ještě nevím, co život přinese, jsem ještě malé pískle a můj dnešní názor už zítra v 7 hodin ráno může vypadat úplně jinak. Pro teď jsem vám ale jen chtěla říct, co se mi honí v hlavě. Tato přání se pokusím realizovat a jít si opravdu za tím, co chci. Člověk by neměl zahazovat šance jen proto, že se bojí. Bát se nesmím, to by bylo vzdávání se předem a to není můj styl.
Džte mi proto tedy pěsti a přejte mi hodně nervů....a nebo taky ne, to už je na vás.

Krásný den,
Vaše Gabriella

Nové brýle

17. dubna 2012 v 17:58 | Cooky |  Fotky
Tak se musím pochlubit - už pár dní mám svoje vysněné retro brýle...:) Sem tam je budu střídat s čočkami :)


Sleva v Rossmanu

17. dubna 2012 v 14:56 | Cooky |  Kosmetika

LESKY ZA 29,-

V Rossmanu zlevnili lesky na rty značky Miss sporty a mají každý kus jen za 29 Kč!! Takže neváhejte a utíkejte pro ně milé dámy! Já si koupila tři odstíny - 080 Call my agent, 303 Miami street a 020 Malibu beach. Doma mám ještě 308 Shiny star.

Jupíí...
Miluji slevy! :) <3

Make up collection

16. dubna 2012 v 20:59 | Cooky |  Kosmetika

I WANT MORE MAKE UP!

Jistě všichni už dávno dobře víte, že miluji kosmetiku a všelijaké možné věcičky, které vylepšují vnější krásu. Miluji videa make-up collection na youtube a nechávám se jimi inspirovat pro svoji vlastní kolekci a uspořádání všech věcí. Rozhodla jsem se, že začnu sbírat věci mnohem více a intenzivněji. Začnu do toho více investovat. Možná to někomu přijde nepředstavitelné, ta touha mít velké množství...ne velké, obrovské množství...kosmetiky, ale mě to činí šťastnou, je to mé hobby a velmi ráda se tomu věnuji. To je důvod, proč chci svoji make-up kolekci. A to co nejvíce rozsáhlou. Hihi :) (Občas se za tuto svoji touhu stydím)

Už v této době mám více make upu než slečny v mém okolí (jak tak vím, co kdo a kolik toho má), nicméně je mi to stále málo. Nepotřebuji více make upu, ale chci více make-upu. Více produktů mi otevře další možnosti a já se tak budu moci v líčení více zdokonalovat a dotáhnout moji práci k lepším výsledkům. Líčení považuju za umění, považuji se tedy za jakousi umělkyni, klidně mě za toto označení odsuzujte, nicméně já si trvám na svém. Je to kreslení, ale s tím rozdílem, že ne na papír, ale na obličej, popřípadě tělo (čemuž bych se také do budoucna chtěla začít věnovat). O co je vůbec těžší malovat na obličej? Každý obličej je jiný a každému člověku sluší něco jiného. Mojí povinností tedy je mít cit a odhadnout, co konkrétně na danou osobu pasuje a minimálně z poloviny odhadnout přání a povahu zákaznice. Nalíčila jsem už spousty žen a dívek různých věkových kategorií, nejstarší se zřejmě pohybovala kolem 50 let a nejmladší to byly malé předškolní slečínky. Každý další nalíčený obličej mě nesmírně v líčení zdokonaluje. Proto ti, kdo mě osobně znáte, neváhejtě mě kontaktovat v případě zájmu o nalíčení na různé akce (svatby, plesy, večírky,...a podobně). K líčení ale potřebuji dostateční materiál a prostředky - takže toto je důvod, proč chci make upu více a více.

Make up je důležité mít řádně uspořádaný. Nyní uspořádání nemám v takovém stavu, v jakém bych chtěla a pro mé oko to není příliš líbivé. Proto mě čeká výlet do IKEI, kde si nakoupím potřebné věcičky.


Na obrázku můžete vidět malé komody, které se mi moc líbí. Postavila bych je na stůl. Koupila bych ale jen jednu z nich, zřejmě tu větší. V ní by byl make up skvěle uspořádaný a vše by bylo schované, tím pádem i mimo dohled denního slunce, takže by řasenky nevysychaly a podobně.
Dalším mým přáním je, si pořídit asi 2 tyto látkové krabice, ve kterých bych měla prostředky na vlasy a případně i nějaké ošetřující věci na pleť (konečně bych měla kam dát moji milovanou biodermu).

Chtělo by to také jiný brush holder, ale to chce čas. Všechno postupně.

Džte mi palečky, ať se mi tato přání splní a já jsem konečně spokojená! :)

Až budu mít konečně i já svůj krásný koutek krásy v dokonalém stavu, budete se moci těšit i na MOJE vlastní video make up collection! :)

Vaše Gabriella

NUDE

10. dubna 2012 v 16:03 | Cooky |  Já píšu
Nude, nude, nude, všude nude....

Nude barva začíná být pekelně oblíbená, všimli jste si? V obchodech všechno nude, na lidech všechno nude. Pomalu se ustupuje od klasické černé a přechází se na jemnější barvičky? To není ale vůbec špatné. Myslím si totiž, že béžová je skvělá barva, se kterou se dá kombinovat nespočetně mnoho dalších odstínů - vlastně všechny. Ohromně vypadá v kombinaci s hnědou, o tom žádná, ale jít můžete opravdu do každé jiné barvy.



Já osobně začínám nude přímo zbožňovat a přistihla jsem se u toho, jak nevědomky vyhledávám všude tuto barvu. Nude mám tedy už kabelku, blazer, boty, peněženku a...ještě by se určitě něco dalšího našlo.

Značna Essnece má teď navíc ve svém regálku vyhrazené místo s několika nude laky, řekla bych tak kolem 4-6 odstínů. Takže myslím, že pro ně brzy zavítám, ač mám laků na nehty nespočet.

Vlastníš taky něco v nude barvě?

Pro dokonale jemnou pleť

9. dubna 2012 v 23:12 | Cooky |  Kosmetika
Mít krásnou pleť nelze mít jen tak - musíš se o ni starat, stejně tak jako třeba o své vlasy. Chte to důkladnou péči a kapku trpělivosti.

Kdo touží po pleti tak hebké a jemné, až dech přechází, mám tu pro něj nějaké dobré typy.

Trochu peelingu...?


Tvá pleť se neustále obnovuje a regeneruje. Stále vytváří nové buňky a pokožka se tak sama obmněňuje. Je třeba pleti ale také trochu pomoct, no ne? Dopřej jí tedy peeling, který je prvním krokem k dokonalejší pleti.
Bioderma Hydrabio Gommante peelingový krém je pro tuto metodu víc jak vhodný. Je velice šetrný a peelingové částečky jsou tak jemné, že si pleť neodřeš jako s jinými peelingy, ale šetrně jí pomůžeš. Tento produkt čistí pokožku do hloubky, navíc ji hydratuje a je hypoalergenní, což jsou jen a jen samá pozitiva.
Použití je velice snadné: Obličej si nejdříve navhčíš a krouživými pohyby pleť čistíš asi 2 minuty, pak jen opláchneš a je to.
Já osobně jsem si tento peelingový krém nesmírně oblíbila a mojí pleti velmi lichotí.

Kapku séra...?


A teprve tady přichází onen perfektní zázrak, který tvoji pleť opravdu profesionálně vyhladí k dokonalosti. Bioderma Sébium Sérum je určen pro mastnou až smíšenou pleť (ale myslím, že ji může používat i vlastník normální pleti - osobně vyzkoušeno). Vyhlazuje a zlepšuje strukturu pleti, výrazně redukuje přetrvávající nedokonalosti pleti. Vyrovnává reliéf pokožky a dodává přirozený a zdravý jas. Toto sérum je gelové a opravdu velice příjemné na pleti. Po aplikaci je pleť tak jemná, že jsem doslova žasla, protože žádné jiné prostředky toto nedokázaly.
Sérum by se mělo používat každý druhý večer na vyčištěnou pleť.

Pokud toužíš po dokonale jemné pleti, tak už víš, jak a čím jí docílit! Přeji příjemné starání o pleť! :)

Musíme za štěstí zaplatit daň?

6. dubna 2012 v 12:56 | Cooky |  Já píšu
Když člověk zažívá špatné životní období, každou minutu čeká, že se něco zlepší a bude vše zase dobré. Když se najednou vše obrátí a špatné věci rázem zmizí a člověk je štastný, bojí se dne, kdy mu štěstí zase odejde.

Musíme štěstí zaplatit neštěstím?

Život je jako houpačka - jednou jsi dole, jednou nahoře. Životní období se střídají. Někdy by člověk nejraději skákal z okna, jindy má pocit, že má tolik štěstí, že by ho mohl rozdávat. Je tu jedna věc, které se bojím - že štěstí musíme zaplatit neštěstím.

Upřímně doufám, že jsou na světě lidé, kteří můžou mít štěstí celý život a vše jim vychází, jak chtějí. I když....jestliže by to tak bylo, nebyla by narušená jakási rovnováha mezi dobrem a zlem? Co když člověk opravdu nemůže být celý život šťastný a střídání krušných období s obdobím radosti je nutné? Rovnováha na Zami je všude....aby nebylo moc hmyzu, jsou tu pavouci, aby je sežrali. Aby se nepřemnožila lesní zvěř, máme tu pány myslivce či jiná monstra, která půvabné laňky zahubí. Rovnováha zkrátka funguje. Tak se děsím toho, že to asi bude stejné i se štěstím a neštěstím.

V dnešním světě člověk musí zaplatit za všechno. Musí tedy platit i za své štěstí? Jestli je tomu tedy vážně tak, nechci vidět pád, jaký zažiji jednou já. Zní to bláznivě, ale na co jsem šáhla, to se mi povedlo. Co jsem chtěla dokázat, jsem dokázala. Budu za to tedy jednou platit? Zboří se mi jednou to, co jsem si poctivě vybudovala? Moje sny někdo nebo něco překazí? A tím zaplatím za pár hezkých let života? A jak by to vlatně pak bylo dál? Přišlo by štěstí znovu? Pár let smůla, pár let štěstí....? Ne, takhle to nechci, ač mám pocit, že to tak zatím funguje. Doufám jen, že je to opravdu jen pocit, či hloupá náhoda.

Život pro mě nebyl nikdy příliš extra. Byla jsem loozer, nechápala jsem stupidní společnost, ve které jsem se jako menší pohybovala. Připadala jsem si jak z jiného světa. Takový malý mimozenšťánek. Jsem snad napřed než moji vrstevníci nebo oni byli pozadu? Stále si připadám ještě někdy mimo...tedy, vlastně dost často. Ale zpět k věci - život pro mě teď něco extra je. Směřuji ke svým cílům a daří se mi věci, které chci, aby se mi dařily. Konečně dělám věci, které mě baví a chci se jim do budoucna profesně věnovat. Mám úžasného partnera, se kterým chci strávit život. Neříkejte mi prosím někdo, že jednou tohle všechno ztratím. Takže se modlím (ač vlastně nemám ke komu), ať je tohle jen pouhé zdání a že nikdy za své štěstí nebudu muset platit. Třeba na mě neštěstí zapomnělo. Třeba se mi vyhne obloukem. Kéž by...

Nechci přijít o to, co už mám. Těžko by se z lepšího šlo zpět do horšího. Změna opačná je řekněme dost příjemná. Jít z horšího do lepšího - ano, to by chtěl asi každý. Kašleme na to, možná bychom nad nečím takovým vůbec neměli přemýšlet. Prostě si raději užívejme štěstí a nesmírně si ho važme. Jakmile si ho vážit přestaneme a nebudeme vědět, co máme, mohli bychom to velice rychle ztratit a ani nebudeme vědět jak se to stalo a jak rychle je vše pryč.

Lásky jedné hnědovlásky

5. dubna 2012 v 15:48 | Cooky |  Já píšu
TEDY VLASTNĚ LÁSKA....ALE ZATO POŘÁDNÁ

Jak často se stává, aby člověk narazil na něhoko, kdo k němu bude tak přesně pasovat, jako dílek puzzle? Troufám si říct, že já už svůj chybějící dílek našla a pevně věřím v to, že mě tento člověk bude doprovázet po celý život. Je to možná pro někoho naivní, ale kdo něco takového také prožívá, jistě mě bude snadno chápat a přát mi tuto jistotu v tento krásný vztah, který se mi nyní jeví jako naprosto dokonalý. Kéž by to tak zůstalo na vždy.

Já a můj princ si rozumíme ve všech ohledech a směrech. Těžko se na světě hledá stejný blázen, jako jste vy. Já ho mám. Já toho blázna našla...a kdo by to byl řekl, že i hodného kluka člověk může poznat na diskotéce? No, jak vidíte, tak mě se to povedlo. Není to zrovna ten nejromantičtější způsob a místo, kde se seznámit, ale co naděláte, o to tu přece vůbec nejde. Hlavní je, co je teď a jaké to ještě bude! :)

Nehledě na to, že je úžasný, hodný, laskavý, sexy...a bla bla bla.....záviďte mi, oh....záviďte!


Jak budete trávit Velikonoce? No....já je solidně proflákám a proválím v posteli. To se ale mám, co? Máte někdo podobný program?

Užijte si dny volna a dělejte vše, co vás baví ;)

Gabriella
|Při přistihnutí kopírování či přivlastňování mých textů či fotek budeš náhlášen adminovi blog.cz | Děkuji ti za návštěvu blogu |